Hned ráno jsme se prošli na válečný hřbitov, kdy jsem dětem přečetla historii Kanchanaburi. Po pravdě, velký úspěch to mělo spíše u mě, která jsem si to četla už doma – moje máma by měla radost. Její dcera konečně věnuje čas historii 🙂 …….Po chvíli vzdala a šli jsme procházkou najít vlakové a autobusové nádraží. Je pravda, že orientační časy i ceny jsem měla z internetu, ale znáte to, až to uvidím, tak tomu uvěřím 🙂 PS: V Thajsku dvojnásobně.